O autorovi

Můj náhled na housle byl a je ovlivněn mým technickým zaměřením. V letech 1945 - 1949 jsem vystudoval tehdy prestižní Vyšší průmyslovou školu strojnickou v Praze 1, Betlémské ulici, když předtím jsem se vyučil řemeslu nástrojař kovů. Stal jsem se konstruktérem – strojařem v oboru leteckých radiostanic a konstrukčních součástek.
V letech 1971 – 1972 jsem se seznámil s mistrem houslařem Antonínem Kolomazníkem, členem Kruhu umělců houslařů, který sám byl vyučen u mistra Alfonse Vávry v Praze a nechal jsem si u něho postavit mistrovský nástroj. Na housle totiž od 10 let tak trochu hraji. Nástroj postavený mistrem Kolomazníkem je uvedený a vyobrazený v knize „Umění houslařů“ autorů Pilař – Šrámek na stránce 260, kterou vydalo nakladatelství Panton v r. 1986.
Při stavbě houslí jsem byl se svolením mistra často přítomen v jeho dílně. Časem můj zájem o stavbu nástroje v mých 45 letech přerostl ve 4 letý učební poměr, na jehož konci jsem od mistra Kolomazníka obdržel výuční list. Písemným dobrozdáním o kvalitě vyučení a podpisem mistra Kolomazníka však náš vztah neskončil. Na dalších 25 roků jsme se stali přáteli a toto přátelství ukončila až mistrova smrt v r. 2002. Antonínu Kolomazníkovi bylo 90 let.
Naše přátelství posledních 15 let jeho života nebylo osamocené, protože v jeho dílně se scházeli každé pondělí další přátelé, herec Josef Kemr, grafik Ladislav Čepelák, koncertní mistr rozhlasu Milan Wimmer, různí malíři a muzikanti.