Houslové desky – vrchní a spodní deska

Při stavbě houslí je ze všeho nejdůležitější si vždy uvědomovat akustickou konstrukci obou desek.
Bez správné akustické konstrukce nevznikne výborný nástroj. Akustická konstrukce desek musí být vědomě tvůrčí činnost. Bez této kvalifikace zbývá jen a jen náhoda, že vznikne dobrý nástroj. Vědomě tvůrčí činnost spočívá v poznání a aplikaci akustických zákonů vztahujících se ke stavbě houslí. Také v uplatňování dílčích vědomostí z dalších fyzikálních disciplín jako jsou statika, dynamika a pevnost – pružnost z mechaniky.
Co to je akustická konstrukce desek?
Je to takové zpracování a zhotovení desek, které volí jejich správné tloušťky vzhledem ke struktuře dřeva a jeho váze, a to v jejich středních částech i částech okrajových. Navíc musí být správně zvolen i vzájemný poměr těchto tlouštěk vrchní a spodní desky jako záležitost pro kvalitu budoucího nástroje velice důležitá.
Každý houslař má svou metodu stavby houslí, o které je přesvědčen, že je ta správná. Toto přesvědčení je založeno buď na zkušenosti vlastní nebo rodové, jedná-li se o houslařský rod nebo na zkušenostech získaných u mistra, u něhož se houslař vyučil. Výsledky jsou různé. Od průměrných přes lepší až k výborným. Záleží na tom, jaké a jak kvalitní zkušenosti byly předány. Proto se také poznají nástroje určitého houslařského rodu a určitých houslařských mistrů.
Jednou z takových houslařských metod při přihlédnutí k dostupným zkušenostem známých houslařů je stanovovat tloušťky desek podle výsledků svých experimentálních prací., zkoušek a dokumentace a vzájemný veledůležitý poměr tlouštěk vrchní a spodní desky orientačně pak dělat podle hodnot tzv. zlatého řezu. Ten je používán jako jedno z kompozičních pravidel v malířství a ve fotografii. Lze ho používat i v laické činnosti, kupř. při rozvěšování obrazů. V geometrii je zlatý řez definován jako bod dělící úsečku na 2 části tak, aby poměr menší části ku větší se rovnal poměru větší části k celé úsečce. Když se tyto poměry převedou do reálných čísel, pak vzniknou čísla 1,62 nebo 0,62, kterých lze orientačně použít ke stanovení důležitého poměru tlouštěk vrchní a spodní desky. /Dr. Fuhr/
Postup zpracování desek z průměrně dobrého rezonančního dřeva může být kupř. následující:
1) odhadnout tloušťku vrchní desky
ve střední části 2,8 - 2,5mm
v částech okrajových 2,5 - 2,2mm
2) odhadnout tloušťku spodní desky
ve střední části 4,5 - 4mm
v částech okrajových 2,5 - 2,3mm
3) vytvořit důležitý poměr mezi vrchní a spodní deskou pomocí číselných hodnot zlatého řezu 1,62 nebo 0,62.
Příklad: tloušťka vrchní desky 2,8mm
tloušťka spodní desky 2,8 . 1,62 = 4,5mm
Nebo naopak –
tloušťka spodní desky 4,5mm
tloušťka vrchní desky 4,5 . 0,62 = 2,8mm

Tloušťky se mohou částečně poopravovat podle struktury použitého dřeva. Hustší dřevo směrem k menším tloušťkám. Řidší dřevo k větším tloušťkám. Podle výsledků experimentálních prací musím ale zdůraznit, že „zlatý řez“ není samospasitelný. Nástroje sice hrají pěkně, lehce, avšak maximálních možností dřeva nelze bez tzv. „přečtení dřeva“ dosáhnout.
Přečtení dřeva, kupř. vrchní smrkové desky je vlastně zjišťování toho, jakou tloušťku mají a jak daleko od sebe jsou tmavé proužky dřeva, laicky řečeno léta, která jsou v odborné literatuře nazývána pozdním dřevem.
U kvalitního rezonančního dřeva jsou léta tenká jako nitky a vzdálená od sebe asi 1,2 až 1,4mm. U méně kvalitního dřeva jsou léta širší a někdy se po jejich délce jejich šířka i mění. Jejich vzdálenost od sebe bývá 2 – 3mm.
Existuje také rezonanční materiál s léty tenkými jako nitky, jejichž vzdálenost od sebe je i jen 0,5mm. Takovému dřevu houslaři říkají dřevo křemenné a při jeho zpracování bývají obvykle tloušťky desek nejmenší.
Širší léta dřeva přidávají váhu a zmenšují akustickou pružnost desky.
S přihlédnutím k vlastní vlhkosti rezonančního materiálu, která má být tak kolem 7%, obecně platí, že čím blíže jsou léta u sebe, tím slabší může být deska.
U spodní desky javorové posuzujeme také hustotu let a navíc husté, řídké, neznatelné nebo žádné žíhání. Silnější desku můžeme volit u dřeva s neznatelným nebo žádným žíháním a menší hustotou let. Brescijští mistři téměř vždy používali javor bez žíhání.
Na přečtení dřeva obou desek a na zkušenostech houslaře závisí akustická kvalita korpusu.
Přečtení dřeva doplňují také pocity při manuálním zpracování. Při dlabání dřeva se cítí míra jeho tvrdosti a houževnatosti, které ovlivňují konečné hodnocení materiálu pro stanovení optimálních tlouštěk desek.